Hospodářství Finska

Hospodářství Po 2. světové válce pracovalo ještě velké množství Finů v zemědělství a lesním hospodářství. V důsledku války Finsko muselo platit Sovětskému svazu vysoké válečné reparace, a aby bylo schopno je hradit, bylo nutno urychleně zemi industrializovat. Hospodářský růst činil v letech 1950-74 v průměru 5 % ročně. Od roku 1975 rostl hrubý národní důchod poněkud pomaleji, ovšem v 80. letech, pro Finsko velmi příznivých, činil hospodářský růst téměř 6 % ročně. S 90. lety přišla stagnace, ale předpokládá se, že ke konce roku 1992 by se hospodářská situace měla opět zlepšit. Obyvatelstvo se značně přizpůsobilo městskému životnímu stylu. V poslední době je pro finské hospodářství typická mezinárodní spolupráce a v průmyslu využívání špičkové techologie. Zatímco v prvovýrobě pracuje necelých 9 % pracujících, sféra služeb jich zaměstnává více než polovinu. Produkty dřevozpracujícího a papírenského průmyslu jsou, díky jejich vysoké kvalitě a velkým zásobám lesů, stále předním vývozním artiklem. Např. ve vývozu papíru a kartónu je Finsko na druhém místě za Kanadou. Z celkové produkce papírenského a dřevozpracujícího průmyslu je 80 % určeno na vývoz, na celkovém objemu exportu se podílí 40 % a tvoří 20-22 % hodnoty průmyslové produkce. V současné době jsou kovoprůmysl a strojírenství nejdůležitějšími průmyslovými odvětvími. Ty se na hrubé hodnotě průmyslové produkce podílejí 30 %. Asi 40 % objemu jejich produkce je určeno na vývoz, především na západní trhy. Chemický průmysl se na celkové produkci podílí 10 %. Finskému designu se také podařilo proniknout na zahraniční trhy spotřebníhůo zboží, známé jsou mj. textil, obuv, nábytek, sklo a šperky. Produkce energie z domácích zdrojů pokrývá celkovou spotřebu jen z 30 %. Však také Finsko již dlouho turoviny pro výrobu energie dováží. V současné době asi 22 % z celkově spotřebovávané energie ve Finsku vyrábí čtyři jaderné elektrárny. V první polovině tohoto století byly nejvýznamnějšími vývozními artikly výrobky dřevozpracujícího průmyslu. Od 50. let se začlo s vývozem výrobků strojírenství a kovoprůmyslu do Sovětského svazu. Poté, co se západoevropské trhy sjednotily, Finsko, ve snaze zabezpečit si svá odbytiště, vstoupilo v roce 1961 do ESVO. V roce 1973, podobně jako jiné neutrální státy, podepsalo Finsko s EHS smlouvu o volném obchodu. Smlouva mezi ESVO a ES se stala významným mezistupněm na cestě k hospodářskému sjednocení Evropy. Neutrální Finsko, stejně jako Švédsko, jedná o možném vstupu do ES během 90. let. Z celkového objemu finského exportu jde 50 % do zemí ES, dalším nejvýznamnějším obchodním partnerem Finska je Švédsko, dále SNS, USA a Japonsko. Objem obchodu s přeměňujícím se východním sousedem SNS v posledních dvou letech výrazně poklesl: Finsko dováží hlavně suroviny. 80. léta byla pro hospodářství úspěšná. Nezaměstnanost činila 4-6 %, zato na počátku 90. let vzrostla na středoevropský průměr. Životní náklady rostly o 6-10 % ročně, částečně důsledkem mezinárodní konjunktury. Zahraniční zadluženost v poměru k hrubému národnímu důchodu činí asi 35 %. Bilance byla pasivní. Výdaje ze zahraničních půjček byly vyšší než příjmy ze zahraničních investic. V důsledku stagnace byly daňové příjmy nižší, což negativně ovlivnilo rovnováhu rozpočtu.

Tiskni stránku |

Mapa webu

Přidej stránku na: Delicious | | Výměna odkazů